Ustup z cesty.
24.01.2017 18:17
Pokud se mi v životě nějakým úsekem dlouhodobě nedaří projet,
měla bych možná vzít v potaz, symbolický zákaz vjezdu,
vždyť ta značka, tam je pro mé dobro:)
a tak...zkusila jsem na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvila Vesmíru do jeho práce a odolala pokušení
o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vybrala si oblast života, kde se mi "nedařilo"
a zkusila k ní přistoupit jinak.
Přijala to, co je tak, jak to je.
Žádný spěch, žádná netrpělivost, žádná síla a žádný boj.
Prostě jsem to udělala jinak, než jsem zvyklá.
A jen pozorovala, klidně dýchala
a nesnažila se vyvíjet přehnanou aktivitu.
Nechala se unášet proudem, tak jako plachetnice na vlnách.
Nemám co ztratit - pokud jsem vystřílela všechny náboje
a stejně se nic nezměnilo.
Nechala prostor Vesmíru - Zdroji - svému Bohu, aby vše udělal za mne..
Jen mu ustoupila z cesty.
Pustila ruce z volantu a nechala to na něm.
Nebojím se - vše se rovná podle toho nejlepšího scénáře,
který ani nemusím znát. .)
námět z knihy Surfování na vlnách života, autor Karel Spilko
s dovolením jsem si myšlenky v čase budoucím, přepsala, jako by se už stalo,
má to úplně jiný rozměr, že?
Ze srdíčka děkuji*