Procházka po pláži...

Dnes mi přišel blankytný svěží pozdrav z ranní procházky, ze srdíčka děkuji milá Vílo Jas*, mohu-li, s dovolením sdílím.)  Jelikož jsem si tu atmosféru toužila také prožít, aniž bych cokoli pozměnila... najednou mě oslovila vzpomínka na jeden známý příběh,,,co léta koluje ...Jedné noci jsem měla zvláštní sen. Šla jsem s Bohem, svým Pánem, po písčitém pobřeží. Na temném nebi se promítal film mého života. Provázely jej dvoje stopy v písku. Udivilo mě, že v těch nejtěžších a nejsmutnějších obdobích mého života se objevovaly stopy jen jedny. V rozpacích jsem se zeptala: „Pane, Ty jsi mi slíbil, že vždy půjdeme spolu. Ale teď vidím, že v době nejtěžších zkoušek jsem šla sama. Proč jsi nebyl se mnou, když jsem Tě nejvíc potřebovala..?“ Na to mi Bůh odpověděl: „Právě tam, kde vidíš v písku jen jedny jediné šlépěje, tam jsem tě nesl ve své náruči.“ ....Kéž je nám toto ujištění vždy napaměti....Děkuji :) Hezký den, S Láskou El*