V říši hmoty

"...radost je pocit svobody, který se rodí z naší vděčnosti, za to, že jsme naživu. Tento dar má schopnost cítit se živě v říši hmoty."  tahle myšlenka z knihy Genové klíče, mě dneska vplula do výhledu z okna, kdy jsem rozevřela"pomyslné" okenice.) Jak lehce jde tvořit, když jsme na vlně hravosti, ostatně to nám nejlépe zrcadlí děti. Jejich spontánnost, neutuchající energie, radost. I já, když si dovolím realizovat to, co přichází, nezakopu svou jedinečnou hřivnu, když umlčím mysl, která nepřetržitě řeší "rozlité mléko" atd..:) Pak najednou vidím věci, které bych nevymyslela, viz výroba okenice - objevit to pravé vyzrále dřevo, aby už něco pamatovalo, mělo kouzlo své pozitivní historie, mě najednou přivedlo k naší staré lavičce odsouzené ke spálení, na svůj původní účel už neměla sílu, ale stále bylo ještě co použít, mám z ní radost...:)) a tak si hraju dál a objevuju poklady  ve všeobjímající Lásce Stvořitele... Děkuji *