Víc než vděčnost...

Napadlo vás někdy říci úplně ze srdíčka:  "Díky Bože, Díky, tohle byl Tvůj Nápad*"

Vím, že vás to napadlo mnohokrát.

A je znovu a znovu úžasně hřejivé o tom vědět  a vzájemně sdílet.

Občas mi přijde, jakoby to všechno kolem,,, pro většinu byla samozřejmost, 

a jen vzácný moment AHA -  si to uvědomit, prolomí bariéru nevědomí...

a pak je to teprve ta krása, spontáně přirozená, opravdová... 

Určitě nám to mnohem více dojde, když jsme spolutvůrci "něčeho"

a najednou vypadneme ze hry, zmizíme ze scény, a jakoby se po nás zem slehla:)

Rozhodně nejde o pocit sebelítosti,

ale o pochopení, že všechno, včetně vás i mě, stvořil  Někdo, na Koho se často zapomíná.

Někdy mám sto chutí zakřičet ...probuďte se...to to nevidíte ?

ale ve finále pochopím a jen se usměju :)

Přeji krásný den všem *