Když svíčka dohoří...
14.03.2018 07:57
Pokud za pochodu, nečekaně, odchází moji blízcí, do Vyššších světů,
vždy je to citelná bolest.
Pochopitelná, vždyť milovaná bytost se cestou životem,
stává jistou součástí společného Bytí, zaujímá v dění své fyzické místo...
a najednou, to místo je prázdné...!
Mise splněna*
Díky poznání, že dotyčný nezemřel, naopak! nyní bude žít v Plnosti,
vysvobozen ze svého omezeného těla,
v láskyplné přítomnosti Božského Světla*
Ano, je mu to ze srdce přáno*
A pro nás, v dualitě světla a tmy, další výzva: jít dál,
s utvrzením, že milovaný je stále v našich srdcích a zářííí:)
Stejně, jako když svíčka dohoří, světlo v mé mysli zůstává.
Moc děkuji za výsadu, jakou nám přinesl Ježíš:
"Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít.
A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře navěky. Věříš tomu?"
"Ano, Pane, i já jsem uvěřila, že ty jsi Kristus, Boží Syn, který má přijít na svět."
www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/nbk/J11.php