Probuzení*

Vždy když se na této planetě inkarnuje lidská bytost, jediné, co si sebou přináší

do dalšího života, jsou vzpomínky.

Nejsou to obyčejné vzpomínky, tak jak je běžně chápeme.

Proto, to naše roz-vzpomínání...

Od mala do nás okolí hustí a bez přestání někdo učí, co máme dělat...

a při tom v každém z nás je nainstalovaný nejdokonalejší software,

který, pokud aktualizujeme v propojení se Zdrojem,

ví co má :)))

Ach ach....

V momentě, když jsme lapeni v bažině světa

 zoufale se chytáme každého stébla.

Buď se uzavřeme nebo kritizujeme anebo se všemu smějeme .))

Jakmile se ale probudíme z iluze, ve které jsme doposud žili,

vytryskne z nás dar Bdělosti, jako proud naší přirozenosti.

Ve chvíli, kdy jsme schopni pozorovat své karmické vzorce v akci,

začnou se okamžitě rozmotávat naše bytostné vzpomínky.

Být bdělý znamená zastavit se přímo uprostřed ohnivé hádky

a uvědomit si, že jsme zapomněli na svou pravou podstatu

- to jest uvědomit si svou hru na oběť.

Jak začínáme vidět všechny nevědomé vzorce,

které nás dlouho ovládaly,

probouzí se v nás nová kvalita Vědomí.

Je důležité chápat,

že na úrovni daru Bdělosti, člověk není ještě zcela svobodný od vzorců oběti,

 ale nachází se v procesu, který ty vzorce stále oslabuje.

Na této úrovni dochází k dalšímu fenomenu -

čím blíže jsme ke kvantovému skoku do Odhalení - Božského završení,

tím se vzorce zdají být intenzivnější a náročnější.

Ve skutečnosti nejsou o nic obtížnější než před tím,

ale my si stále uvědomujeme, že spíme,

a je nám to stále nepříjemnější.

Ale jelikož, jak víme, nemůžeme udělat nic pro to,

abychom své Probuzení urychlili, pozorujeme jen, 

jak se naše iluze začíná na okrajích drolit.

Je to fenomén, který mystici nazývají

smrt ega.

Naše bdělost je jediné, 

na co se v této fázi můžeme spolehnout.

- ale nakonec i bdělost samotná se rozplyne.

Bdělost je také předpokladem pro rozvinutí našeho génia.

Teprve až jsme schopni objektivně pozorovat své myšlenky, pocity, touhy i činy

svou jedinečnost,

jedině potom z nich můžeme vytvořit umění.

Proto mnozí géniové netouží po uznání

vědí, že oni svého génia nestvořili.

Génius se zrodí, jen když mu nestojíme v cestě.

Je to stav Vědomí - určitá fáze ve zvyšování frekvence.

Skutečná plná Bdělost nastává,

když si uvědomíme, že našima očima se dívá něco jiného,

že něco jiného myslí naše myšlenky

a žije naše činy.

To něco jiného - ať už to nazveme géniem, meditací nebo modlitbou

- je větší realita rozpomínající si naším prostřednictvím 

sama na sebe.

***

Děkuji Genovým klíčům