Pocit, že víme...

Někteří lidé vnitřně dozrají ve chvíli, kdy objeví, že vlastně nejde o to, zda rozhodujete vy, nebo zda za vás rozhoduje Nejvyšší. Všechno se děje spontánně. Zapíná snad někdo své smysly, když se probudí? Ne, smysly fungují samy. Neexistuje absolutně nic, co byste museli udělat, abyste vnímali to, co vám smysly zprostředkovávají. Když spočíváme v Já, zjistíme, že v životě se všechno děje spontánně právě tímto způsobem.

Radujte se ze života, důvěřujte mu a uvidíte, kam vás jeho proud zanese. Nese vás stále hlouběji do říše, ze které už se do mysli nebudete chtít vrátit. Možná zjistíte, že už tolik netoužíte dělat věci, které jste dělali dřív, ale ještě pořád máte pocit „raději bych dělal spíš tohle než tamto". Nyní už ale víte, že silné preference a potřeba si vybírat páchnou dechem ega, a jakmile se objeví, odstřihnete je.

Až budete příště zase postaveni před nutnost se rozhodnout, ale ani jedna z možností nebude rezonovat s vaším srdcem, zůstaňte jednoduše zticha. Nečekejte ani, že se něco objeví.  V určitém okamžiku se všechno uklidní. Do vašeho srdce vstoupí pocit, že víte – a bude to poznání, nikoli rozhodnutí.

ukázka z nejnovější knihy od Moojiho

Hlubší než nebe, větší než prostor.