Andělské sdílení.. *

Moji milí Andělé, vím, že pokud budu ignorovat vaše vzkazy, úplně se ztratím v labyrintu světa. Znamení jež předcházely četné vize, byla už tak pro moje souputníky stavem hodně mimo mísu :) Natož vytržení, v jakých se probouzím krátce po usnutí. Každý moment mě bezpečně ujišťuje, že jsem vedena Anděly a pokud se přestanu bránit, budu tam, kam od Věky toužím jít..

Jen ztěží dokážu o svých pocitech hovořit... přestože tolik chci!  Ovšem mlčet jsem mohla jen do té chvíle, než mi bylo řečeno, že času již moc nezbývá, a vyhlížet další jarní sněženky, rozkvetlé konvalinky, by mohlo znamenat, že můj vlak už jel..  Rozhodla jsem se, že pokud, je to opravdu Vyšší Záměr, nebudu hledět napravo, ano nalevo. Dám svůj potenciál k dispozici Tomu, kdo hovořil už kdysi dávno ústy těch nejposlednějších a skrze ně oslovoval lačné a toužící...

Tolikrát jsem se snažila, tolikrát začala, ale málokdy vydžela nápor zvenku. Vím, že se mi snažíte Andělé moji milí pomoci, a mrzí mě, že vám do toho neustále vstupuju, když si stále dokola dělám další starosti, místo abych vám poskytla prostor pro vaši pomoc. Přiznávám, že se bojím...  Vlastně chci mít svou situaci ve vlastních rukou, ale na druhou stranu vím, že potřebuji vaši pomoc, protože sama to nedám.

Proto vás prosím, moji milí Andělé, sejměte ze mě ten divný strach, který mi brání se uvolnit a přestat situaci řešit rozumem. Odevzdávám do vaši péče všechno, co mě ochromuje, a prohlašuji celým svým srdcem, že jsem natolik ochotna důvěřovat Lásce Boží a víře, že jedině tak jsem v naprostém bezpečí. 

Děkuji moji milí Andělé, že smím cítit opět ve svém srdci tu známou radost a láskyplný pocit, že vše je  tak, jak být má. Děkuji vám za to, jak moc mi pomáháte na každém kroku, za to, jakou máte se mnou trpělivost. Vím, že je to se mnou hodně složité, ale teď už vím, jak moc toužím nepřeslechnout v hluku světa šum Andělských křídel..