Cestování časem...

Dnes se podělím o zážitek z ranního cestování,

první sněhová nadílka, automobily, autobusy,  snad i traktory, všechno co mělo kola - na silnici :))

Do toho uzavírky, objížďky, chodci... a já navíc vyjela se spožděním.

Můj zrak na hodinách hypnotizoval každou minutu. 

Snaha překonat skutečnost se zdála mizivá.

Najednou mi bytostně došlo, že to stejně neurychlím,

a na místě budu přesně v takový čas, v jaký mám být, ať šlapu na plyn sebevíc.

Vzdávám se !:)

Opravdu jsem uklidnila svou mysl a všechno odevzala Vyššímu Vedení.

***

A pak se to stalo....!!!  do hry vstoupilo Světlo *

Jako znamení  - Slunce na obloze zvětšilo velikost snad trojnásobně, 

musela jsem i v tom časovém presu zastavit úkaz vyfotit.

V momentě nastala doslova teleportace všech aut z přeplněných silnic.

Já ani netuším, jak jsem se ocitla v cíli, 

jen vím, že tentokrát s velkým časovým předstihem, jak nikdy :)

Z toho mi jasně vyplývá, když se o něco snažím a vynucuju,

 aby se věci děly určitým způsobem,

bráním přirozenému, snadnému proudu života.

Né vždy, to musí znamenat, že budu dělat kvantové skoky:)

ale rozhodně budu tam, kde být mám a včas!

Kéž si to už konečně zapamatuju :)

***

A co mi k tomu na- poví Genové klíče??

Když Duch vstoupí do hmoty a naplní ji Božstvím, 

je výsledkem čistá fúze.

A pokud není život žádným způsobem narušován, 

stává se velmi plynulým a efektivním.

Čím více se ho snažíme přinutit, aby plynul, kudy chceme my, 

a ne kudy se chce ubírat  on sám, 

tím méně efektivními se stáváme a tím více spotřebováváme energie.

***

"Ta nejměkčí ze všech věcí 

umí uhánět jako cválající kůň

přes ty nejtvrdší věci.

Jako voda, jako voda pronikající skálou.

A stejně vstupuje dovnitř neviditelně.

A proto vím, že je moudré

jednat tak, že nedělám nic.

A jak málo, jak velmi málo lidí to chápe!"

***

slova velkého mudrce Lao-ć