Člověk se stává člověkem teprve tehdy, když si začne klást tento druh otázek:

"Kdo vlastně jsem? Odkud jsem přišel? Kam odejdu po smrti? Proč trpím? Proč jsem se dostal do této nepříjemné situace?"  Dokud člověk neprocitne a nezačne se ptát po příčině svého utrpení či dokud si neuvědomí, že již nechce trpět, a nezačne hledat řešení, jak utrpení ukončit, nemůže se pokládat za dokonalou lidskou bytost. Každý z nás je naplněn úzkostí, která pochází z hmotného bytí. Existujeme věčně, avšak z nějakého důvodu jsme se ocitli v této situaci, která se nazývá asat, tedy to, co je neskutečné.  Jen málokdo z mnoha trpících lidí se zamýšlí nad svou situací a ptá se: 

"Kdo vlastně jsem?"  

s dovolením  ze zdroje:

 Bhagavad-gíta, taková jaká je