Být v živém kontaktu .)

Marie a  Marta, známá pasáž z Bible, jedna běhá a stará se, aby bylo co jíst, 

druhá sedí u nohou Ježíše, a v klidu naslouchá.

Je celkem pochopitelné, že Marta - pečovatelka kuchyně, měla oprávněné výtky vůči Marii, 

je na všechno sama a navíc nikdo to neřeší.

Posunout se však do opravdovosti, pro co se už ze srdce rozhodla naslouchající Marie, 

ji teprve čekalo...

Zaujala mne myšlenka z knihy Moudrost mystika, Kim Comer

***

"Malé dítě dítě běží k mamince, s voláním: " Maminko! Maminko!"

Nemusí nutně chtít něco určitého. Chce jen být u matky, sedět jí na klíně nebo běhat za ní po domě.

To ho činí šťastným. Touží po čisté radosti. být u ní, mluvit s ní, slyšet její hlas.

Právě tak je to s těmi, kdo jsou Božími dětmi.

Nenamáhají se prosit o duchovní požehnání. Chtějí jen sedět u nohou svého Mistra, 

být s ním v živém kontaktu, pak jsou nanejvýše spokojeni"

***

i já pomalu začínám chápat, děkuji .)