Hledat a nalézat
Lidská touha hledat a nalézat uspokojení v prostoru a čase kdesi venku, je začátkem tvoření na zemi a zároveň prý umocňování ega:) Proč se Adam v Ráji, symbolicky první v řadě, cítil osaměle, přestože směl sdílel Jednotu Bytí naprosto ve všem..?
Jakési Vystoupení z Jednoty Lásky do duality rozervanosti duše a zranitelnosti těla, následné zjištění Světla na základě projití bolestnou stránkou temna... Stejně jako každého z vás, i mě napadá otázka: Bylo to nutné ?? Vystoupit ze stavu blaženosti Ducha, za cenu "poznávání", tvoření v programu: Pokus x Omyl??? Ano, bylo!! Prvotní Stvořitel má s námi všemi od začátku Stvoření úžasný plán a jen díky individuálnímu "Uvědomění" si sebe sama, jako součásti Jednoty LÁSKY, se Božský Projekt naplní*
Prvotní Stvořitel, podle Knihy Knih, ve své nekonečné Lásce splnit každé toužebné přání, učinit Ráj šťastným Domovem, vyslyšel jakési niterné ´skuhrání ´a stvořil duální protějšek, vyjmul část Adama a tak se zjevila vedle muže - Ona žena :)
Jejda, jejda!! Záhy bylo pochopeno, že snadné to nebude! Kdo kým byl sveden, zřejmě nezjistíme :)) domnívaje se, že je nemožné žít coby "individualita" sám se sebou, v souladu s Jednotou. Představa přítomnosti fyzicky hmotného partnera odhalila další protipól, a to -- soužití v dobrém i zlém..
Co nám to připomíná, Víly moje milé?? :))
Ano, chaos! Stále hledáme v davu "vyjmutou" část sebe. Potřebujeme kolem lidi, pozemšťany,, partnery, děti, přátele...toužíme s nimi sdílet radost i starost, tvořit, hovořit...ubezpečovat, že "to to to" děláme správně, sdílet a tak dále... :)
No, ale jak by nám sebelépe nacítěný partner mohl zcela porozumět, když i on hledá... ?? Vždyť jemu uvnitř chybí to, co my už máme a naopak, nám zas schází to, čím oplývá on..Sloučit v dualitě sice jakoby nějak lze, ale proč to stále tak dře... ??:)))
Vize: Až se tedy vrátíme zpátky k sobě, až přijmeme fakt, že temnota bolí, až zemřeme naočkovaným světským bludům, SVĚTLO se stane zářným Zdrojem - Věčným JASEM Bytí*
"Musíte projít úzkými dveřmi, musíte se znovu narodit", říká Ježíš...
Pak sestoupí Duch svatý a zmíněný chaos se promění..Ne pro všechny najednou, on se promění pouze pro toho, kdo je připraven a touží po tzv. Domůů...* Nikomu neberme jeho touhu hledat a nalézat za hukotu světa, skrze tmu. Stejně i on touží a jednou zahlédne Světlo..*
Doposud přežíváme, ač úžasně stvořeni, ale maximálně omezeni...
Tak to je!!
Nepřekonatelná propast marnosti, pomíjivosti, strachu, neustálého točení v kruhu, jak bezhlavý jezdec.
Po mnoha pokusech, nám to dojde! Po-odstoupit.., ztišit se... zavnímat jemný plamínek lásky v srdci, kde Modlitba Vděku zní po Věky Věků..
To ale neznamená konec v dualitě. Pokud Já ve svobodné vůli, umím být "rozlučitelná" s tím, co mě svádí z Cesty Domůů, pokud rozeznám, co mi klade překážky v neomezeném přístupu k Rezervoáru Lásky, pak mohu přijímat a zároveň vysílat Lásku skrze vše co vezmu do ruky, na co pohlednu, na koho pomyslím..:)
Bytostně děkovat Stvořitelově trpělivosti se mnou, když tvrdé lekce znovu a znovu nechápu :) Děkovat za Přijetí, které mě nesoudí a učí nesoudit bytosti kolem, co vidí věci naprosto v jiné perpektive, pak se na mé Cestě začnou objevovat Andělé..
Děkuji, že Světlo z Prapodstaty Bytí, přestože někdy zastřené Bylo *Je * a vždycky tu pro mě BUDE.. Kdykoli padám a myslím, že tohle je skutečné dno, zjeví se někdo, možná právě Anděl a já zazřím velký nápis TUDY *
Děkuji, že při všem tom pozemském pachtění, je mi stále uvědomováno, že jsem dítkem Nebeského Krále a Domůů je tak blízko*
Pak právem v pokoře srdce ožívá, pomalu, snad už po tisícáté se zvedá,
cestou spadaného listí kráčí hledá a nalézá,
skutečně JE! )*.
Pěkný den:)
S Láskou
El*