Jak nahoře tak dole
V Posledním čase, kdy každý zažívá toliko klíčových zkušeností, v konfrontaci s nespočtem rozporuplných komentářů, přichází naprosto tiše jasné Zření -- nelze si nevšimnout, že? :-) Fascinuje nás svou Lehkostí Bytí. Toužíme na moment spočinout v přirozené kráse a jen Být.. Nic nehodnotit, neměnit, nepřesouvat, protože v tu chvíli vše své místo už má. Je až paradoxně úsměvné, když na stejný artefakt hledí dva jedinci, dokonce velmi si bytosti blízké, jejich vědomí však plodí a vyhodnocuje diametrálně vzdálenou realitu. Co to je???!!! A že se ve zvýšené míře odehrává ještě více právě teď "v posledních časech" - kdy je třeba se rozhodnout: " Kam míří po putováních Věky Věků střelka mého srdce? " Jedna a tatáž situace transformuje rozdílné postoje na základě zásadní veličiny - veličiny LÁSKY* Lásky, která vším prostupuje, ale nikoho nesvazuje. Proto vezměme v potaz, že jsme všichni z Vyššího Záměru ´sesypáni´ na Vesmírné lodi jménem planeta Země, vybaveni svobodnou vůlí, natvrdo zažívajíc roztříštěné kolektivní vědomí, ale pozor!! - - už nemusíme akceptovat strachy vyprodukované tmou...vidíme jasný Cíl* Jupííí..tralalala...!!! Byť je zpívání z bezpečnostních důvodů v celé zemi zakázáno, stejně jako v Půlnočním království. Dovolme vykvést zpívající kytičce, kdy stejně jako Král Miroslav pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu. A to ani tenkrát nebylo jen tak – díky proradným rádcům...:)) Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku..., cestou se skrývat u prostých lidí, a právě tím se princezně otevřely oči, ale hlavně srdíčko :)) Je toho ještě mnohem více, co máme společné, že? ..o čem dosud nemáme tušení *** A proto tiše pozorujme: jak nahoře tak dole :)
Dnes s dovolením sdílím písničku rozvernou a velmi trefnou :)
Hezký den
s Láskou
El*