Jaký je to pocit, být Světlem ?:)

Byla jednou jedna Malinká Duše, která řekla Bohu: "Já vím, kdo jsem!" 

A Bůh řekl: "To je skvělé! Kdo tedy jsi?" 

A Malinká Duše vykřikla: "Jsem Světlo!" 

Bůh se zeširoka usmál. "To je pravda!" zvolal. "Ty jsi Světlo." 

Malinká Duše byla velmi šťastná, protože zjistila to, co měly zjistit všechny duše v Království. 

"Oh", řekla Malinká Duše, "to je vážně paráda!"

Ale brzy, když už věděla kým je, jí to nestačilo. 

Malinká Duše uvnitř sebe cítila touhu, že chce být tím, čím je. 

A tak šla zpět k Bohu (což není špatný nápad pro všechny duše, 

které chtějí vědět kým skutečně jsou) 

a řekla: "Ahoj Bože! Teď, když vím, Kdo jsem, můžu tím taky být?" 

A Bůh řekl: "Chceš říct, že toužíš být tím, kým už jsi?" 

"No", řekla Malinká Duše, "jedna věc je vědět, kým jsem a úplně jiná věc je tím skutečně být. 

Chci cítit, jaké to je být Světlem!" 

"Ale ty už jsi Světlo", zopakoval Bůh a znovu se usmál. 

"Ano, ale chci zjistit jaký je to pocit!" křičela Malinká Duše.

***

 z knihy Malá duše a Slunce, autor Neale Donald Walsch

dnes se mi opět připomenula,

a pro ty, kdo si chtějí stejně jako já, přečíst o kousek víc

sdílím pokračování :)

***

"Dobrá", řekl Bůh a usmál se pro sebe, "předpokládám, že jsem to měl vědět. 

Ty jsi byla vždycky dobrodružná." 

Pak se výraz ve tváři Boha změnil. "Je tu ale jedna věc ……" "Co?", zeptala se Malinká Duše. 

"No, neexistuje nic než Světlo. Víš, nevytvořil jsem nic než to, čím jsi; 

takže není žádný jednoduchý způsob, jak bys mohla zažít sama sebe jako Toho, 

Kým skutečně jsi, protože není nic, čím nejsi." 

"Hm?", řekla Malinká Duše, která teď byla trošku zmatená. 

"Podívej se na to takhle", řekl Bůh. 

"Jsi jako svíčka ve Slunci. Ano, jsi opravdu tam. Spolu s miliony, triliony dalších svíček, 

které tvoří Slunce. 

A Slunce by, nebýt tebe, nebylo Sluncem. Ale nebylo by jím ani bez jakékoli jiné svíčky... 

a pak už by vůbec nebylo Sluncem; protože by tak jasně nesvítilo. 

Ale jak poznat sám sebe jako Světlo, když jsi uprostřed něj - to je otázka.“

 "No", napřímila se Malinká Duše, "ty jsi Bůh, tak něco vymysli!" 

Bůh se znovu usmál. "Už jsem to vymyslel", řekl. 

"Protože nevidíš sama sebe jako Světlo, když jsi ve Světle, obklopíme tě temnotou." 

"Co je temnota?" zeptala se Malinká Duše. 

Bůh odpověděl: "To je to, čím nejsi." 

"Budu se temnoty bát?" zakřičela Malinká Duše. 

"Jenom, pokud se rozhodneš“, odpověděl Bůh. 

"Ve skutečnosti není nic, čeho by ses měla bát, 

pokud se ale nerozhodneš, že je čeho se bát. 

Víš, že všechno si vymýšlíme, předstíráme." 

"Aha", řekla Malinká Duše a už se cítila o něco líp. 

***

Potom Bůh vysvětlil, že abychom mohli vůbec něco prožít, musí se objevit pravý opak. 

"Je to velký dar", řekl Bůh. 

"Protože bez něj byste vůbec nemohli vědět, jaké všechno je. 

Bez Zimy byste nemohli poznat, co je Teplo, bez toho, co je Nahoře to, co je Dole,

Takže", uzavřel Bůh, 

"když jsi obklopena temnotou, nehroz pěstí a nezvyšuj hlas a neproklínej temnotu. 

Raději buď Světlem v temnotě a nerozčiluj se kvůli tomu. 

Potom budeš vědět kým skutečně jsi a stejně tak to budou vědět všichni ostatní. 

Nech své Světlo zářit tak, aby všichni věděli, jak jedinečná jsi!" 

"Chceš říct, že je v pořádku, aby ostatní věděli, jak jsem jedinečná?" zeptala se Malinká Duše. 

"Ovšem!" zvolal Bůh. "Je to naprosto v pořádku! :)

Ale pamatuj si, že jedinečná neznamená lepší. 

Každý je jedinečný svým vlastním způsobem! 

Avšak mnoho jiných to možná zapomnělo. 

A poznají, že je v pořádku, aby byli jedineční, pouze když uvidí, že to, být jedinečná, je u tebe v pořádku." 

"Oh", řekla Malinká Duše a tančila a poskakovala a smála se a skákala radostí. 

"Můžu být tak jedinečná, jak jen chci!"

 "Ano a můžeš začít hned teď", řekl Bůh, který tancoval a skákal a smál se spolu s Malinkou Duší.

***

Děkuji:))