Jednou nebe zavolá...

Je mnoho úrovní zrání, dneska se mi chce sdílet dvě, diametrálně odlišné..

 V té první se rodí bytosti, skrze něž je tvořeno velkolepé dílo pozemsky uznávané, generacemi obdivované, sloužící k dobru mnoha.  Autor po většinou získá uspokojení už jen samotným tvořením, byla mu dána šánce během života zanechat viditelnou stopu, jež svět cení...

Pak ale existuje druhá skupina, jakoby neviditelná, nepřínáší na planetu impozantní stavby, naopak, jejím uměním je se na Zem vůbec narodit. Ilustrujícím obrázkem nijak neumenšuju skalní monstrum, spíš se mi jeví coby příhodný předobraz skupiny, jakou mám na mysli.

Tito lidé nezkameněli, ale přijali úkol, jež paralyzuje rozlet, trpělivě sledují cvrkot ze břehu..  Narodit se do hučícího oceánu, v těle s mnohým fyzickým omezením, je v téhle moderní, rádoby vyspělé civilizaci uměním. Přes všechna lékařská genetická vyšetření spíš projde velbloud uchem jehly... Přesto se sem odvážné duše rodí a mnohé nás učí... 

Když vezmeme v potaz, že i úspěšní zestárli a paradoxně, když už nemohou podávat výkony, právě  jim VIP společnost nabízí jako prvním "pokusné" vakcíny.. Kde to jsme?? Nechci odpovědět..!

 Zpátky k mojí druhé skupině :)  Co je skrze takové duše tvořeno? Jen vyzrálá bytost za tím vším tuší Nebe zalité Sluncem, Gejzíry Lásky lidským očím neviditelné, Oni byli ti stateční, kdo řekli s Marií, matkou Ježíše,  Andělovi, když je navštívil : "Fiat!  Ano, děj se vůle Boží."  tím sebe naprosto upozadili,,,,  a Bůh skrze ně jedná, svou slávu nesdílí okázale, SLÁVU Boží nesou cestou na Výsost vzdálenou...

A já dnešní příspěvek věnuji právě takovým!

Děkuji za cestu s nimi!

Děkuji všem, kteří této skupině usnadňuji cestu,ať už jakkoli..

Děkuji :)

Otevírám Knihu Knih a prosím o Slovo, kdy mezi řádky vnikne SVĚTLO*

"Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.   Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod,  naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.   I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.   Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš.   Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.

  Žalm Davidův č.23