Každá hra, má svá pravidla...

Pokud hraju "Člověče nezlob se", a nerespektuju pravidla,

nebo vjíždím do tunelu, a ignoruji pravidla silničního provozu,

 narážím do zdi, otáčím v protisměru:  

míjím cíl, vypadávám ze hry!

Časem nás mohou "pravidla" začít omezovat, paralyzovat,

přemýšlím nahlas, co s tím,,,,???

...tak se vlastně děje právě teď? ve finále "Velké hry o Přežití" :)

Nebaví nás toto?, tak upravíme zákon, 

vlastně, trest, jaký byl kdysi za porušení pravidel, je nyní pohoda,,,

a ti, co nastavují i druhou tvář, jsou jen "hloupými otloukánky....

Je to možné do nekonečna ....??

Nééééé!!!

Vždyť nekonečno v téhle hře neexistuje.

O vítězi hry, rozhoduje právě Víra v dodržování pravidel, ať trvá, jakkoli dlouho...

 Přemožení tmy je v naprostém odevzánání se  Autorovi Projektu*

Kdo jiný zná víc, než Tvůrce sám?

Bez ohledu na to, jakkoli se podmínky zdají být absurdní.

Námitka: "... toto snad nemohl milující Tvůrce myslet vážně", se za pochodu zamítá.)

Né že bychom byli naprosto hozeni "všanc"..., ale "my" nevidíme "za roh":)

Já coby ´rebelka´, jsem často tímhle tématem málem riskovala další "kolo".

Přesto mi bylo dáno z Milosti Boží, zůstat*...a nyní s vděkem přijímám pravidla, 

jako jedinou cestu bezpečného projetí tunelem, na jehož konec sice nevidím,

ale SVĚTLO cítím,

Důvěra ve Stvořitele, je tak OBROVSKÁ, 

že nabízenou pomocnou ruku, s vděkem přijímám.