Kdo se dívá do Světla, ten má oči plné Světla*

..ale, ne jen očima se dívat, dívejme se přes srdce. Ciťme co je správné, a zda TO, za čím se ženeme doopravdy potřebujeme,  je to opravdu plán naší Duše?  Co když nás v přítomnosti jistých ´světlonošů´ svírá chlad, v neviditelných spárech drží tma, co nám tím chtějí říct: že už tu místo pro nás není?? Jak osvobozující, když náhle slyším:  "Od teď už nemusíš!  Je správné být zářící slunečnicí, vše odpouštějící, s trpělivostí na sobě pracující, věřit  že v lidech je dobro a snažit se celý život To DOBRO z nich dostat.  Ale POZOR! Do určitého bodu - Je jeden bod, když z pomyslných trenažérů to dobro nedostaneš, zato oni tě dostanou na kolena, a ještě níž, na jejich primitivní stupidní  tmavou úroveň. A to je ten BOD, že odpustíš a úplně přerušíš kontakt. A je jedno kdo to je... "

Cítím-li naopak při setkání teplo, Světlo, obrovská křídla, chuť radostí zpívat, s Láskou vše objímat, nikdo mě nesoudí, že jsem jaká jsem... v té chvíli dokážeme znovu milovat i ty, kteří nám "jakoby" hluboce ublížili,  ale zároveň moc poučili :)))   

 Kdosi mi nedávno řekl, že není zlo ani dobro, že vše je dobré.  Souhlasila jsem, že asi ano, že Bůh stvořil všechno a  rozhodně to mělo být dobré.  Nojo! najedenou mi cvaklo - dobro může být zlé, pokud nedokáže odpouštět, pokud se cítí natolik dokonalé, poukazuje jen na chyby druhých, a nejlépe pokud si zasedne na jednu osobu a tou osobou jste vy:))  V tom případě, ať je to sebevíce dokonalý Světlonoš, jednu zásadní vlastnost podcenil a tou to u Boha kdysi celé projel. Známý příběh Lucifera Nositele Světla - i on se povyšoval na svou dokonalost a přestože měl oči plné Světla, dobře našlápnuto, klesl hluboko k zemi.  Jaké z toho plyne poučení? "Kéž máme vždy dostatek Lásky k odpuštění", ostatně k tomu neustále vyzývá Ježíš.

A tak znovu a znovu zapouštím všechny bolístky do Božího Světla.  V momentě, kdy to "osvícení" přišlo pozvedám oči k otevřenému nebi, vidím  "odstupňovanou" oblohu,  kde je největší hustota je i největší temnota.  Jak symbolické, i my balancujeme na různých stupních uvědomění v zádech s notnou dávkou PODPORY SVĚTLA*   V záblesku  jsem viděla poznala cítila Kdo je Bůh, co je Láska, co je Odpuštění, co je ŽIVOT - prožila jsem všechno najednou, jakoby TO všechno bylo jen teď a TO teď bylo jen Světlo a to SVĚTLO* byl stav čistého BYTÍ* jasného ZŘENÍ* Whaw !! Děkuji Víly moje milé i vám :))

jakákoliv podobnost  se skutečnými postavami či událostmi je čistě náhodná :)))))