Listopadový úplněk - trochu jinak*

 Když se podívám na Světlo zachycené fotoaparátem nebo ztvárněné štětcem na obraze,

 vidím rádoby pokusy, snažící se uchopit Světlo.

***

Nevím jak na to navážu svou dnešní myšlenku .)

...ale jde mi o to, sdílet s vámi, že cítím, že všechno, co se děje kolem dokola, 

je takřka dané, jsou to pevné kulisy, a do toho my, míříme své Světlo -  v podobě Lásky.

Stejně, jako Světlo na obrázcích, je i naše Světlo neuchopitelné, přesto Je, a Je jím  Láska!

Vyzařuje přímo ze Srdce, a je to jediná deviza, co platí po Věky Věků - je To Dar Boží*

*

Nezávisle na podmínkách, jakými se prodíráme světem, 

zda jsou to husté větve stromů, někdy doslova trní i tma, 

naše Světlo proráží i tam.

 *

Tím chci říci, že si myslím, že pouze náš postoj k dané situaci, je tím,

s čím můžeme disponovat, a podle svého uvědomění Světlo následně i zesilovat:)

Vlastně Ono to je nejvíc co máme a co má smysl zhodnocovat.

Pokud by se změnily okolnosti venku, jen podle toho, jak budeme svítit, bylo by to moc fajn.) 

ale jen na chvilku.

Víme však, jak všechno ze světa, je pomíjivé. 

Ale pokud svítíme, nezávisle na tom, co zvenčí přichází...

jejda jejda! už  tušíme, odkud náš Zdroj pochází*

*

Děkuji, že svítá...