Měsíc v březnu...

Na konci cesty svítil Měsíc, 

byl tak magický a mnohem víc zbarvený, než je teď na fotce,

Cítila jsem jeho sílu, na okamžik spontánně zastavuji, 

a tu fascinující podívanou, toužím "pozdržet",

 ale ono nic nejde "pozdržet:)

Život je neustála změna, buď stoupá nebo klesá,

nelze ho zastavit v bodě nepřetržité radosti ani bolesti.

Když vyhodím balón do vzduchu, letí, letí, 

najednou mu dojde síla, klesá k zemi. 

Stejně je to s námi, když si řeknu: v tomhle věku, v zajímavé činnosti je mi mooc dobře,

 toto si přeji napořád..." v tom momentě klesám dolůůůůů:)

Zůstat, zastavit, spočinout, takové termíny život nezná:)

Vše přichází a zas odchází,

startuji tedy dál, a pro sebe si říkám: copak as teď, se mi na obzoru zjjeví...?

ejhle! přichází mailík plný úsměvu, od jedné plující radostné Víly*,

 ...a tak to chodí:)

Děkuji*

... s dovolením sdílím:)

www.youtube.com/watch?v=CEmuEOXnXH0