Moudrý král.
14.02.2016 21:09
Otevřela jsem časopis,
článek co mě zaujal, si nemohu nechat pro sebe...
Někdy se míjíme, a marně hledáme venku a přitom stačí tak málo.
Posuďte sami, text jsem s dovolením opsala, stálo mi to za to :)
Kdysi dávno, žil mladý král Džanaka.
Měl starého moudrého rádce Ačtávakru, který jej učil.
I přes všechno úsilí, píli a snahu, však nemohli od určitého bodu, ke kterému dospěli, pokročit.
Králův vývoj se zastavil.
Jednou za králem přišla rádcova dcera, víla Sulabhá.
Postavila se před krále, dala zazářit své kráse.
Král ji uviděl a zamiloval se do ní.
V tom víla zmizela.
Král ji dal všude hledat, všude se vyptával, ale nikdo ji neviděl.
Král byl velice nešťastný.
Jednou nad ránem měl sen.
V tom snu se zjevila víla Sulabhá a řekla, že dokud svoji lásku nenasměruje do srdce, do jediného místa, kde je
možno se spojit s naším Zdrojem, nikdy ji nenajde.
Král svoji lásku, kterou zatím rozléval směrem ven, začal směrovat do srdce.
Výsledky se brzy dostavily.
A jako povzbuzení bylo, že takto občas aspoň na malý okamžik zahlédl svoji vyvolenou, slyšel její hlas, pronášející cenné rady.
A jednoho krásného jitra, kdy vycházející Slunce, hvězda našeho života, se nořila z vln oceánu, se to stalo.
Král veškerou svoji lásku koncentroval do jednoho bodu.
Do srdce.
A v tom okamžiku stál u své vyvolené, krásnější než kdy jindy.
Usmívala se na něho. Vítala jej. " Konečně jsi Zde, můj drahý,"
Oba se spojili ve víru tance Mystické svatby a okamžiku největšího vzepětí Kosmických sil, oba splynuli s naším Zdrojem,
Po čase se z něj opět vydělili.
Očištění a krásní.
Vládli pak dlouho.
A nebylo moudřejšího a spravedlivějšího vládce předtím, ani potom.
A nebylo krásnější a moudřejší královny.
... není až tak důležité vládnutí, spíš to opravdové splynutí se Zdrojem,
a následné vydělení už nás nevykoření, plujeme po proudu, v Lásce,
protože víme, že Zdroj je navždy v nás.