Myšlenka...

Zaujala mě myšlenka, že ´Láska bere všechno co je´,

ano, ale ona to "vše" zároveň daruje.

Tam, kde je "jen" LÁSKA" neexistuje strach.

ONA ´jenom´ JE.

V momentě, kdy se rozdělí, podělí, narůstá její potenicál,

ale samotné rozpínání pro ni není pravý důvod.

LÁSKU prvotně naplňuje pocit, svého původu Božství*Jednoty*Světla*Lásky*

Najednou vnímá ten známý, na chvíli ztracený stav : Domůůůůů*

Prožít vědomě tento pocit je whaw!!!...a pak už "jenom" dává dává dává********

Těm, co ví, a na Její zář slyší, je uvnitř Jasno: jak je ´Doma´ krásně zářno *