Návrat ke svým kořenům...
Dnes s vámi budu sdílet velké odhalení, alespoň pro mne:))
Zpětně se vrátím k poselství Genových klíčů ze včera - Odevzdání,
zvláště jedna myšlenka, cituji...
"Když zůstaneme věrni určitému směru, který se zdá být neúspěšný, otevřou se nám příležitosti, které později přinesou úspěch."
...jakoby okamžitě zapustila kořeny, a věci, které následovaly, bych opravdu nevymyslela.
Každá dušička než vstoupí na planetu Země, má už jasně vymezenou destinaci, rodinu, a hlavně duchovní směr, v jakém se narodí. A pak, jako človíček, na to navazuje. Ne se vším souhlasí, ne všechno kopíruje, ale určité rysy jsou zásadní. Jakoby úhelný kámen, na kterém se stavba posouvá dál. Často mě láká odhalování novým duchovních směrů a připadá tak whaw!!! Postupně zjišťuji, kolik toho naslibují, ale když jde "do tuhého", jak rychle se zjeví, tak i mizí.
Ne náhodou jsem se narodila do společnosti se silnou tradicí křesťanství, a ne náhodou mě tradice nepřilnuly k srdci :) Považuji je za zpomalení duchovního růstu, stále něco ´omílat ´dokola. Ano, chápu je, jako dobrý způsob, naučit se jisté návyky, ovšem pokud neudělám sebemenší změnu, chodím v kruhu ooo :) Takže raději pokus -omyl, prsty pálím znovu a znovu :)
Přesto jsem si včera tak jasně uvědomila, že jisté, možná "tradiční" pilíře uvnitř, drží celou konstrukci. Je to Dar, být bytostně spjatá s "Něčím" , co jsou mé duchovní kořeny, byť se to může zdát, jako jedna z tradic* Pokud tento Nárožní kámen, přestanu na čas brát v potaz, celá stavba se mi zhroutí. Stavění vzdušných zámků ztrácí smysl...
Proč?
Protože On je Cesta, Pravda i Život*