Neděle
31.01.2016 09:26
VŠE DOBRÉ, tak zní motto na každou neděli, dle jedné mé duchovní průvodkyně. Ohlédnout se na minulý týden, a s poučením se podívat kupředu, že vše je dobré tomu, kdo věří, a věří adekvátně, na jaký Zdroj je napojen.
I já dnes mohu analyzovat svůj včerejší vzlet. Co mi mělo říci bolestivé nakopnutí ukazováčku na noze, pár minut před "vzletem" na taneční parket..vlastně on někam ukazoval a já ho silou, ve znamení Býka, nakopla....au au...
Vzhledem k tomu, že vše se odehrává v hlavě, ač bolest fyzicky veliká, v hlavě bylo, že víla jde tančit...
Karel Spilko, ve své knize, "Buď sám sebou, jdi vlastní cestou, radí: Je to v hlavě, ať vidíš cokoli, můžeš to vidět i jinak, viz já ten podlitý nehet u prstíku, a dále říká: Ať se nějak cítíš, můžeš z toho mít i jiný pocit. Což je pravda, bylo mi řečeno, jsi optimista, a já si uvědomila, že ač optimista, ta bolest fyzicky má svůj adekvátní interval. V každém z nás je zřejmé nějaký práh citlivosti, a ten je možná přímo úměrný tomu, jak na věci reagujeme, někomu musí upadnou celá noha, aby pochopil, že někam už nemá jít, jiný se může lehce nakopnout a vnímat to jako stop stav :) Nicméně do toho všeho přichází další rada, Karla Spilka, Jiný úhel pohledu, jiný význam, jiný...cokoliv. A protože si v hlavě vytváříš celý svůj "okolní" svět, můžeš ho neustále podle libosti přetvářet. Buď dobrý scénárista, a když se ti hra, kterou prožíváš nelíbí, napiš si v hlavě jiná scénář. Pamatuj! Je to jen v hlavě, nikde jinde to neleží!
A tak možná proto i já, jsem se v hlavě celý večer, coby víla vznášela, ale moje, byť prozatím malé zranění, mne stále upozorňovalo, že jsem nohama na zemi, a ta je tvrdá :) A je jen na mě, jak moc budu rozvážná, když opět budu vzlétat, a já věřím, že budu :)