Oddat se svému Tanečníkovi .)

Krásná metafora - obraz tanečníka a tance

Bůh je tanečník a Stvoření je jeho tanec.

Není to tak, že Bůh je velký tanečník a já jsem malá tanečnice :)).

Ne! Vůbec nejsem tanečník, ale se mnou je tančeno!

Kéž bych se vždycky oddala s důvěrou, svému Tanečníkovi :)

****

Jako semínko vlčího máku, nechalo se v jisté době "vtančit" na parket vhké země, 

na chvilku pocítilo tmu,

 s důvěrou šlo "do neznáma",

a dneska vystavuje své nádherné rudé květy, 

slunečním paprskům pod modrým nebem 

a tančí s větrem tu nejbáječnější lambadu :).

***

Takhle pohádkově, jsem to dneska viděla já, coby víla :)

následně jsem spontánně otevřela knihu: Psaní na hladině vody"

a Mooji mi k tomu řekl, krásné...

****

"Někdy vás Milost zavolá do Prázdnoty,

vy však uvážete lano kolem zápěstí

na druhém konci

připevněné k domnělé známému

jen pro případ,

kdyby se vám Prázdnota

náhodou zdála hrozivá, abyste se mohli vytáhnout

zpět k důvěrně známému.

A pak děkujete Bohu

za tu záchranu!!

*

V tom nejpříhodnějším momentě

poznání pravého Já,

mysl začne vykřikovat:

" Heuréka, heuréka!"

Vztyčí vlajku,

ale unikne jí opravdové vidění."