Poselství...

Byl jednou jeden muž, který si, jako mnozí jiní, uvědomil, že je nekonečnou silou Vesmíru.

Dospěl k tomu v okamžiku náhlé inspirace.

Taková inspirace může potkat kohokoli, kdykoli.

Ten muž stál jedné jasné a tiché noci pod hvězdami a byl uchvácen tím co viděl.

Každý z nás to někdy zažil: ten nečekaný pocit úžasu nad majestátností Vesmíru,

náhle žasneme, kolik krásy je všude kolem.

Díváme se očima umělce a nevidíme nic než krásu.

Takže ...muž, o němž je řeč, v tu chvíli porozuměl všemu - "všemu" - beze slov.

Nebylo důležité, před kolika miliony let hvězdy vyslaly svou informaci napříč Vesmírem,

nebo jestli vůbec ještě existovaly.

On v tu chvíli přijímal jejich poselství...

Mě dnes inspirovala procházka Vojanovými sady 

a zcela náhodné otevření knihy Dona Miguela Ruize.

Děkuji za poselství, 

která k nám symbolicky přichází na každém našem kroku...