Poselství Světla

Dešťové proudy vody, 

poslední červencové neděle,

smívají vrstvy nepotřebných obalů, nánosů, výmyslů...

Zavlažují kořeny zaseté pravdy, 

aby přinesla své plody, prozářené Sluncem,

připravené ke sklizni.

***

Co v nás ještě brání, přistoupit o krok blíž ke Světlu ?

Je to touha, zkoušet věci v dualitě stále jinak, přesto dokola?

Sahat na rozžhavená kamna, ač už víme, že pálí?

Nepochopení, že se chceme posouvat, a přitom stálé křečovité otáčení zpátky?

Taháme záchrannou brzdu? 

Bojíme se? Čeho?

***

Otetvřít svá Srdce***

Nechat skrze sebe proudit gejzíry Lásky***

***

 Hlavní je  Intuice - důvěra a odevzdání Vyššímu Vedení.

Mozek vymyslí jen to, co zná, vidí, slyší, co ho naučí zase jen jiný mozek.

Kdo se ponoří pod hladinu se skafandrem, kyslíkovou bombou na zádech,

zjistí v podmořské hlubině netušící, pro toho, kdo si nikdy ani hlavu nesmočil.

Stejně tak, kdo se nikdy neponoří do svého nitra, 

nikdy neporozumí tomu, Kdo v nitru žije...

***

Poselství Světla přichází z Lásky, 

není ničím novým

jen připomíná, 

že strach je páka světa,

Láska je síla Světla.

Každý si smí svobodně vybrat.

***

Děkuji za červencové poselství.