Prázdniny končí...
Předposlední srpnové ráno, vyšla jsem si do trávy a opravdu jasná znamení ve vzduchu, že prázdniny končí...
Výzdoba všude kolem připravena na další krok, nejen školní :)
Vykročit s důvěrou a beze strachu.
Asi jak komu, změny vyhovují a naopak, nahání obavy, co bude...
Čím dál víc vnímám, jak zásadní je úhel pohledu, z jakého místa a pozice, se dívám na konkrétní situaci.
Něžná krajka, co mě uchvátila, že ji fotím, mě v přírodě baví, v obývacím pokoji bych z ní tak nadšená nebyla .)
Tady ano, navíc představa drobného pavoučka na jednom konci vlákna, jak sedí a celé toto zřízení kormidluje,
s využitím větru, lehkosti, pevnosti vlákna, létá vzduchem, přemisťuje se na velké vzdálenosti, a poznává další území.
Rozhodně se nebojí :)
A tak nejen tahle kuriozita, ale i dnešní moudrý vhled na stránkách Sofie, Novou cestou,
mě inspiruje, ať se tak nedržím své nejisté větve, a létání svěřím Bohu, dokud mohu si to užít :)
*
s dovolením sdílím s vámi obojí :)
*
„Muž šel v noci po kamenité cestě a náhle uklouzl a upadl. Měl strach, že by mohl spadnout tisíc metrů dolů, protože věděl, že pod okrajem cesty se rozkládá velmi hluboké údolí, a tak se pevně držel větve přesahující ze stráně. V temnotě noci pod sebou viděl jen bezednou propast. Vykřikl, a jediné, co uslyšel, byla ozvěna vlastního hlasu – nebyl tam nikdo, kdo by ho slyšel.
Dokážete si představit, jak strašlivě ten muž po celou noc trpěl. Tam dole na něj neustále číhala smrt, ruce měl čím dál studenější- nebyl tam nikdo, kdo by ho slyšel.
Žádná propast tam nebyla. Jen malý kousek přímo pod jeho nohama čněl skalní převis. Celou noc mohl odpočívat a dobře se vyspat – převis byl dost velký – ale místo toho se noc změnila v noční můru.“
Z vlastní zkušenosti vám mohu říct toto:
Strach není příliš hluboký. Záleží jen na vás, zda se budete dál držet větve a změníte svůj život v noční můru, nebo se raději pustíte větve a postavíte se na vlastní nohy.
Není se čeho bát.
Ponořte se do strachu. Tiše se do něj nořte a poznávejte jeho hloubku. A občas zjistíte, že není příliš hluboký.
Osho
*