Přes prožitky k maximu klidu*
Po dnešním dni vím, víc než kdy dřív, že kdykoli ulpím v realitě na čemkoli, odpojí mě to z podstaty Božství*
Zdá se to možná až moc přitažené za vlasy??
I mě se tohle moudro kdysi zajídalo:(
Ale je to tak! Nelze sloužit dvěma pánům. A pokud si přeji klid mám ho mít, ale tím, že si ho projektuji skrze světské prožitky ho rozhodně nezískám. Časem každý zjistí, že VŠE je už vytvořeno a v mnohem exluzivnějším projevu Bytí, o jakém se lze dozvědět právě tím, že po pěšině kosmickou dráhou projdeme s napřímeným probuzeným Vědomím, ani vlevo ani vpravo - napříč všem pomyslným pozlátkům.
Avšak!
Pokud dosyta neokusím ochutnávky z duality, nedám pokoj :) Plnými doušky nasát pomíjivost, iluzorní strojenost, toužíce dosáhnout nejvyššího patra ale stále s výhledem zamlženého přízemí :)
Krásně na toto téma hovoří Míša Zdráhalová, děkuji a s dovolením odkaz sdílím: