PŘIJETÍ, RADOST, NADŠENÍ
03.12.2015 15:30
"...nalomenou třtinu nedolomil a doutnající knot neuhasil..."
....tenhle výrok o Ježíši, je mi bytostně blízký, evokuje ve mě maximální pokoj v duši a přitom naději do dnů, kdy se zdá, že na obloze došly malované červánky :)
Každý čas má své barvy, dnešní mi ukázal, jak duhový může být, ač se tak původně nejeví...,
Ráno s pošmournou oblohou, a výzvou, alespoň přijmout vše nevyhnutelné, tak, jak přichází. Postupně energie klidu doprovázela moje kroky. Byť se mohlo zdát, že je to přístup příliš pasivní, ve skutečnosti, velmi aktivní!!
Jako viditelný symbol na nebi, mne na cestách doprovázela trojice dravců, a najednou se přidala i radost a živost...
Zjistila jsem, že nemusím čekat na něco smysluplnějšího, protože činnost v radosti je dostatečně smysluplná sama o sobě. Dokonce i v nabité čekárně u lékaře, se ve mne rozhostil nadpozemský klid, že právě to co už mám, si mohu užívat, a přišlo nadšení...whaw!!
Ve skutečnosti, neprožívám radost z vnější činnosti, ale z vnitřní dimenze Bytí, kterou v daném okamžiku vnímám. Když se mi podaří, neodklánět od vnitřního smyslu života, zdá se, že nacházím vnější cíl všude, kde se právě ocitám. A právě tam smím realizovat, to, co je mou oblíbenou činností, to co mám ráda :)
A snad právě proto mohu zažívat nadšení, když si to, co dělám, skutečně přítomně užívám a zároveň mám vizi, cíl s tím spojený. To znamená, že Cesta se stane Cílem.
A díky opravdovému nadšení vzniká neuvěřitelná nadpozemská veličina, která mne doslova nadnáší a umožní skrze mne, proudit energii z láskyplného Zdroje veškerého života, ve prospěch všech.