První sněhová nadílka...

Letošní první sníh přináší symbolicky cosi nového...

 V každém z nás bílá nadílka evokuje odlišné asociace.

Přesto, troufám si říci, že všechny spojuje při pohledu na bílé střechy, prvotní vzpomínka na dětství:)

Radost, hravost, naděje...

Zajisté záleží, jak jsme vnitřně naladěni, a jak dlouho jsme schopni vzpomínku udržet při životě:)

Když si k tomu otevřu Genové klíče, 

usmívám se a cituji :)

Jakmile přestaneme život vnímat v subjektivní emoční rovině, 

naskytnou se nám nové obzory niterních pocitů.

Jsou první manifestací naší budoucí schopnosti transcendovat náš emoční systém -

a prožíváme je souhrnně jako optimismus.

Najednou symboly nejenom vidíme, ale také je prožíváme ve svém životě, 

a proto jsou pro nás zdrojem optimismu.

*

Pro mne k prvnímu letošnímu cukrování sněhem, 

přibylo ještě příjemné sdílení nad podzimní delikatesou

v podobě hruškového závinu :)

Ze srdíčka děkuji *