Spřízněné Duše...

Pestrobarevný svazek tulipánů ve váze v obývacím pokoji náhle ožil...

...Žlutý tulipán, žíhaný růžovým pastelem, zvedl svůj kalich vzpřímeně k nebi, 

zatímco ostatní hlavinky se rozptylovaly všemi směry,

tulipánová kytička s růžově zářícími korunními lístky, si ho všimla a přidalala se

..."ano, patříme k sobě!"

Okamžitě v něm ucítila spřízněnost mnoha Věků, nesoucí informace, jež souzněly s jejím 

dosavadním Poznáním... Oslnění bylo vzájemné :)

A přestože odděleně, už navždy vědomě spolu, ve společenství dalších květů, 

zažívaly v nitru harmonii  Celku*

S odevzdaností, že každý jedinec  s rozmanitou barevností v tónu,

 vyzařuje přesně to, co má *

Aby jednou......až se potkají,  a Jednota se bude psát místo letopočtu,

forma oddělenosti bude rozpuštěna v minulostí,

oni s klidem ve svém nitru zaslechly Hlas.......Dokonáno jest*