Stíny Léta...

Být sama sebou, v rytmu duality Země, a neztratit se :).

Přichází různé záblesky, v podobě nepřeberného množství rad, z jakého úhlu se na svět dívat,

 jak to své poslání, konečně objevit a nepromarnit svěřenou hřivnu.

Pokud ovšem napojení na Boží Zdroj Světla, zaměním za jakéhokoli pozemského operátora, 

okamžitě pocítím tmu...

Děkuji, že právě naše stíny fungují zcela opačně, ukáží, odkud svítá.

A proto, nic nesoudím, jen sama pro sebe bilancuji čas Léta, 

s Láskou pozoruji šťavnaté plody, 

jak střídavě, ve stínu i v paprscích Slunce, zrají, zlátnou, sládnou :)