Stojaté vody

nebo být v Proudu?

Na konci Věku Ryb mi přijde celkem trefné,

že často cítím použít termín: jsem v Proudu a na Vlně.

Při pohledu na klidnou hladinu jezírka v zámeckém parku,

vnímám klid, ale zároveň potřebu rozhýbat 

a pročistit stojatou vodu.

Jsem víla činu, ano, ale náhle přichází myšlenka,

ještě nepřišla tvá hodinka.)

Je těžké rozeznat, tyto dva mody od sebe,

jestli vzít situaci do "svých" rukou,

nebo vnímat "znamení" nejen na Nebi...

Z mnohých zkušeností víme, že když netlačíme na pilu,

Anděl přiletí a jde to samo..:)

A tak, moje milé Víly, jež jsem potkala u stojaté tůňky,

nesme svůj úkol jak Poklad* jako Dar*

Když stojíme - stůjme!

Když kráčíme - kráčejme...

A když jsme v Proudu - tak jedině na Vlně .)

Krásný den

s Láskou

El*

PS. Děkuji Vílo, za pozdrav*

s dovolením sdílím Tvůj inspirující  

Proud z Norska:)))