Zahrada v tání...

V době vědomého probouzení se, je velmi nutné dávat si pozor, jaké informace k sobě pustím.

Je jich moc a mají "moc" s dalekosáhlými následky, na ty, kteří jsou bytostně přítomni

a berou věci tady, hodně hodně vážně a zodpovědně.

Napadlo mě, co je špatné na zodpovědnosti? s nějakým vybavením jsme sem každý přišel

a cítíme se zodpovědni, právě v tom teritoriu, jaké nám bylo dáno na starost.

Ovšem, když má zodpovědnost za okolí přeroste moje vlastní potřeby,

musí okolí, v rámci mého přežití, adekvátně reagovat.

Proto, když mám pocit, že se maximálně snažím vyhovět všem požadavkům na mě kladených,

a přesto jich stále přibývá, a není cesty ven

- je to ukázka skutečnosti, v zrcadlovém provedení.

To, co se ukazuje venku, jako kupa práce a povinností značí, že ta kupa je tvrdá zeď,

kterou nezdolám silou, prací ani snažením, že ji přelezu.

Tu změním, jen změnou skupenství :)

Lze to jedině změnou postoje*

Led se nevsákne do země jako kus ledu, ale musí roztát, aby přinesl užitek,

nechat na sebe působit sluneční paprsky

...a tak jsme se najednou opět poddala záření Božího Vedení, nechala se unášet a Láskou vést..

Projdu vším, když se odhmotním, zjemním, začnu tát...

Co říkal Ježíš? "..Musíte se znovu narodit.."

Sama jsem netušila, kam mě pohled na tající sníh a ledy v zahradě, dovede.

Potěší mě,  když tak snadno,  Vyšší Vedení využije i tuto obyčejnou skutečnost.

Děkuji moje milé víly!

Přeji hezký den, vám všem :)