Temnota jako počátek zrození.

 Nemusíme chodit daleko, vždyť právě z černé země, klíčí nové rostliny -

 přesto, že tato kvítka mají  velice náročné podmínky ke svému růstu,  snad o to víc  září :)

 Temnota je vlastně součást nás samých, jako něco z čeho jsem vzešli nebo čím jsme prošli.

Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa; kdo Mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít Světlo života. "(Jan 8,12) 

Zaujal mne názor, že tma není jak se mnozí domnívají absence Světla 

ale snížené vibrace Světla se stávají tmou. 

Když Světlo vstupuje do hmoty, tak snižuje svoje vibrace - zhuštěné Světlo se stává hmotou.

Víme o tom, že černá díra pohlcuje všechno co má v dosahu dokonce i Světlo. 

Světlo nemizí, ale stává se tmou a transformuje se.

 Ježíš také řekl: Dokud máte Světlo, neustávejte v Cestě, aby vás nepřekvapila tma; 

kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. Dokud máte Světlo, věřte ve Světlo, abyste se stali syny Světla. 

Já jsem přišel na svět jako Světlo, aby nikdo, kdo ve Mne věří, nezůstal ve tmě. (Jan 12,35.36.46) 

Můžeme si  tedy myslet cokoli, ale naše ´osvícení´ záleží

zda Světlu v nás  opravdu dovolíme svítit, transformovat se a potom i kdyby temnota byla sebevětší, 

já věřím doslova v halogen, který slíbil Ježíš.

 a ze srdíčka Děkuji, že smím!!!