To nevymýšlím...
06.06.2016 11:37
"Biblická Sára věřila, a proto přijala od Boha moc,
aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas;
pevně věřila Tomu, Kdo jí dal zaslíbení."
****
Často si přijdu, jako ona,
zdá se mi, jako by nějaká Vyšší moc se mnou měla záměr,
na němž jsem ochotna se podílet,
a ten záměr vůbec nepochází ze mě,
to nevymýšlím...Ono si mě To najde nějak samo.
Díky tomu mě napadají věci,
které se mohou zdát v danou chvíli matoucí a zcestné,
ale v hloubi duše cítím, že jejich význam se ozřejmí až časem.
***
Z počátku se tu na planetě Zemi identifikuju na základě toho,
jak jsem přijímána a jak se odrážím v druhých,
postupně vnímám odraz druhých a schopnost přijímat je.
Během nějakého důvěrného duševního rozhovoru,
najednou přijde myšlenka,
na kterou bych jinak nepřišla...
jakoby tak nějak sama vyjde najevo
nová část mého já.
A otázka, jak vím, že to je pravda?
Nevím, ani vědět nepotřebuju.
Vědět, přece nic neznamená, jsou to jen slova.
Ať už "to" cokoli, je dobré,
tak podle toho, jaké to má účinky na každého z nás,
na náš život!