Vhledy, kam se podíváš .)

Překvapivě dnes po ránu nepromluvilo Nebe jako takové, ale obkladová dlaždice .))

***

Když zvednu hlavu k nebesům, vždy vnímám Jednotu -

vše vychází i směřuje do jednoho Celku, a je to naprosto přirozené.

Když se ale vrátím nohama na Zem, je mi předkládáno - tzv. stříhání pupečních šňůr .)

abych to konečně pochopila, demonstrují mi to dnes i vzorce dlaždic na zdi :))

a to jsem se i pobavila, dřív  jsem si jich nevšímala...

...že ve fyzičnu, opravdu jediná cesta posunu k Cíli - je dělení. 

Zralá buňka, ve shluku dalších,  má tendenci se oddělit, aby mohla fungovat sama za sebe,

poznala se, následně spojila s další sobě spřízněnou buňkou, 

vytvořily nový jedinečný shluk, který bude společně zrát, růst, radovat se,

až se z něj opět jednou oddělí vyzrálý jedinec a koloběh bude krásně pokračovat dál....

Díky za vhled -  že právě dělením, vědomě naplněni Láskou, 

získáváme duchaplný rozměr Jednoty.

ze srdíčka Děkuji.