Vločky sněhu*
06.01.2017 08:46
Cítím, jak se svým sklonem být spíš éterickou bytostí, než hmotnou,
mám tendence tíhnout k životu s hlavou v oblacích.
Ale už beru i vážně,
že jedině přes hmotu, si podstatu Bytí, uvědomit mohu :)
A proto si tak ráda zalétnu na blog, kde svý vize namaluju
a pak s větším nadšením a chutí vyrážím do světa na "zkušenou"
Jedině strom, který zapustí své kořeny hluboko do země,
může svou korunu rozprostřít do širokého okolí,
aby, ustál silné větry a bouře, přinášející potřebmé změny poznání.
A tak dnes, když jsem se opět vznášela jinde, než nohama na zemi ***
přišlo mi, jak cenné, to je, mít, možnost si to zkusit,
to o čem sním, smím vlastně zhmotnit....úžasné!
Třeba ta moje váza ve sněhu...venku mrzne jen praští,
a rozum říká, proč to děláš?
Navíc si s vázou přináším domů kouli sněhu..a v tom to přichází...!:)
Jsem nadšená jak malá holka, dávám do pusy vločky sněhu, a vybavuje se mi něco****
co mohu zažít jen tady a teď...právě díky tomu, že si dovolím vzlétnout.
Díky, díky díky!!!
Zkuste to, navíc zmrzlá voda léčí