Žít po proudu...

Ano, moře mi chybí, a vždy se s ním těžce loučím, ale mohu se kdykoli otočit  - a vím, že tu je.

Podobně jako Slunce, i když večer zapadá, důvěřuji, že noc má své lucerničky a já se neztratím :)

Přeji si, dokázat žít po proudu,  věřit, že mohu vstoupit na hladinu a kráčet...

 - jak výstižně říká Karel Spilko:

 Nechávám 

věci volně 

odcházet.

Věřím, 

že můj život neopustí nic,

aniž by přicházelo 

něco jiného

"lepšího"