Život jako prostřený stůl :)

Je na každém, co si zvolí, vybíráme si pod náporem nabídky ale opravdu ŽIVOT... ?

Na základě mnoha  svých i postřehů vašich, Víly moje milé, vnímám, že "svobodná volba" člověku nepřináší jen radost, často i nevyžádanou frustraci. Jdu do všeho s nejlepším úmyslem a stejně si to dělá co chce :)

Pořád dokola  pokus omyl

Je snad za tím strach, podvědomý strach ze změny,  obavy starých programů dovolit si to nejlepší, a taky s nejlepším dopadem pro všechny zúčastněné?

Z vlastních prožitků vím,  když je dobře, toužím, aby trvalo věčně, ale něco mi říká, že změna se už chystá:((  Začíná lekce - propad na dno a kdeže  Světlo??? Strašný smutno, ta krutá bezmoc, vnitřně vím, že to zkončí,  v tomto případě "naštěstí :) nic na zemi netrvá věčně, ..hlava z toho třeští, hukot všude,  je to nářez, a pak!!  Blikne* třeba jako včera,  náhle ztišení, chaos vypíná, Venuše a Jupiter nepřehlédnutelně září,  pozornost se ubírá směrem vzhůru, nová kapitola začíná...:)

Ten kdo ví... tak ví..:)

Krásný den 

s Láskou El*