Změnit postoj
Při pohledu z okna malé kavárničky - u kávičky, vnímám jak snadné je změnit postoj, abych měla ten nejpříjemnější výhled, takový jaký lahodí oku i duši:) Proč tedy v "jistých" situacích životní poutě zažíváme postoj těsný a zapečetěný? Je důvodem tradice vsugerovaná generacemi? Nebo strach, že nás za změnu názoru okolí odsoudí, nepřijme takové, jací jsme? A jací vlastně jsme? Ano, vím, téma na celý život :))
Několik dnů čekal rozepsaný příspěvek na vhodné moudro z mojí oblíbené Knihy Knih.
...a stalo se právě dnes, opona se lehce zvedla, sluneční paprsky blikly na strunky motýlích křídel a je tu pokračování..
Pro každého je důležité být šťastný a pokud nelze permanentně, chceme se alespoň mít na co těšit. Prý dlouhodobě frustrovaný člověk může až onemocnět, protože jistá dávka serotoninu je stejně tak důležitá jako nádech a výdech:) Pokud se tedy těšíme z pozemského vyžití, třeba jen z maličkostí je to fajn, ale v dualitě hmoty je stejně pomíjivá světská sláva jako polní tráva.. A tak mnou zacloumalo mocné zvoláním Krále Davide, kdy on ve svém bohatství všeho, přesto v uvědomění marnosti, cítil tíhu toxických myšlenek, prosil a ze všech sil volal Stvořitele: "Bože prosím, vrať mi radost ze Tvé ochrany, ze Tvé spásy a mé srdce vysvoboď z pout strachu, trudnomyslnosti a vyzbroj šlechetností." Ve smyslu - po Bohu touží duše má, žízním po živém Bohu..
A jak to souvisí s titulkem "změnit postoj" ? no u mě hodně.)) Vždyť právě tím, že po - odstoupím vidím vše z jiného úhlu a to se venku nezměnil ani lísteček, přesto vnímám "NĚCO", co mé srdce rozpumpovává směrem vzhůru...whaw!!
Přeji krásné dny:)
s Láskou
EL*
Tento List od Boha mě zaujal, s dovolením sdílím: